ZŠ Rajnochovice
Rajnochovice 188
768 71
Mobilní aplikace školy ke stažení ZDE
První dřevěná škola byla postavena na úpatí Klínce severně od nového kostela těsně před rokem 1728. V tomto roce je ve staré farní Pamětní knize uveden jako první učitel při škole v Podhradní Lhotě Bedřich Wolf, rektor u Svaté Anny. V této dřevěné škole se vyučovalo do 16. prosince 1839, tedy celkem 111 let.
V roce 1839 nařídil olomoucký arcibiskup Maxmilián Josef jako patron zdejšího kostela a školy postavit školu novou a povolil k tomu účelu 8000 zlatých. Bylo usneseno postavit ji na místě staré školy. Již v zimě 1838-39 dováželi farníci kámen z okolí, cihly z Kelče a 10. června 1839 začali zedníci se stavbou. Vyučování v nové, ještě nedokončené škole bylo zahájeno 17. prosince 1839, kdy se sem také přistěhoval prozatimní učitel Josef Blažek z Komárna.
Dne 31. července 1840 byla stavba školy úplně dokončena. Do školy u kostea docházely děti z bližších částí Rajnochovic, Podhradní Lhoty a také děti z Polomska, které je v katastru obce Kunovice. Počet dětí ve dvou třídách dosáhl počtu až 212, proto se pomýšlelo na rozšíření školy přístavbou. Protože v roce 1900 byla postavena škola v Podhradní Lhotě, z rozšíření školy sešlo. Do Podhradní Lhoty odešlo totiž 73 dětí do nově zřízení jednotříní školy.
Žáků však stále přibývalo a učebny nedostačovaly. V roce 1906 byla povolena stavba školy na Košovách a přístavba byla oddálena až do skončení 1. světové války.
Od roku 1920 začaly vážné přípravy ke stavbě nové školy. První starostí bylo opatřit vhodný pozemek. Protože obec žádný nevlastnila, bylo vybráno místo na Závodí, které patřilo olomouckému arcibiskupství. Ústřední ředitel arcibiskupských statků v Kroměříži Jan Holub žádosti obce vyhověl. Za předsednictví starosty Franitška Sehnálka byla ve schůzi obecního zastupitelstva stavba školy schválena a 1.9. 1925 započato s přípravnými pracemi. Dne 4. října 1925 byl položen slavnostně základní kámen, do něhož byla zazděna skříňka s pamětní listinou, fotografií staré školy a nákresem školy nové. Do skříňky byly vloženy také mince užívané v té době. Svěcení vykonal farář Jan Stratil a učinil také první poklep. Stavba školy byla zadána ing. Matuškovi z Bystřice p.H. za 462 990 Kč. Cihly na stavbu dodala parní cihelna v Žopech, kámen byl lámán u Jana Valčíka a Františka Valenty.
Nová škola byla slavnostně otevřena 15. srpna 1926 a vyučování začalo 1. září 1926. Prvním řídícím učitelem byl jmenován Karel Bubílek. Ve třech třídách bylo celkem 116 dětí. Z bývalé školy „u kostela“ byly zřízeny byty pro učitele. V roce 1933 bylo povoleno zřízení čtvrté třídy. Škola na Košovech se stala pobočkou obecné školy ,,dolní“ v Rajnochovicích.
Jak je zřejmné, měli místní občané vždy zájem, aby se jejich dětem dostalo potřebného základního vzdělání. Ovšem cítili nedostatek v tom, že ne všichni dobře prospívající žáci si mohli rozšířit vzdělání absolvováním měšťanské školy, která byla nejblíže v Bystřici p.H. a ve Val. Meziříčí. Již docházka do místní školy byla pro žáky z odlehlejších míst obtížná. Proto bylo 7.6. 1945 jednáno o zřízení újezdní měšťanské školy. Bylo usneseno podporovat zřízení této školy v Podhradní Lhotě jako přirozeném středisku. Školským odborem ONV v Holešově bylo zřízení školy slíbeno s podmínkou, že se pro ni najde vyhovující budova, protože se stavbou nové školy nelze v blízké době počítat. A jelikož Komárno ani Podhradní Lhota neměly vhodné budovy, nabídly Rajnochovice pro tento účel budovu obecné školy ,,dolní“. Pro žáky obecné školy byla během prázdnin upravena stará škola jako pobočka měšťanské školy chlapecké v Bystřici p.H. V roce 1953 byla škola u kostela spojena s měšťanskou školou a vytvořena osmiletá střední škola. Ředitelem školy byl jmenovám Vladimír Malant. V roce 1948 byla školní docházka prodloužena na 9 let. Od 1.9.1961 dostala škola nový název : základní devítiletá škola.
Jelikož postupně docházelo k rozdělování žáků do jednotlivých tříd podle ročníků, naráží škola opět na problémy s nedostatkem místa. Kromě školy u kostela se začíná učit i v místním kulturním domě, kabinet byl pouze jeden a zbytek věcí na půdě, kuchyně a učebna v suterénu při větší vodě zatopeny do výše 10 cm. Děti se stravovaly na suterénní chodbě, která nemohla být v zimě řádně vyhřáta. Závažným problémem byl nedostatek pitné vody. V roce 1963 byly provizorně z přistavěných dílen zřízeny 2 učebny.
Od 1.9.1970 byla zrušena škola na Košovech. 1.září 1973 byly sloučeny 1. a 2. třída všech tří obcí a umístněny v Podhradní Lhotě, děti od 3. třídy z těchto obcí začaly dojíždět do Rajnochovic. Škola v Komárně byla zrušena.
V roce 1977 byla zahájena výstavba nové školní kuchyně, jídelny a kotelny. Celkové náklady na stavbu – 1 972 000 Kč. Byla provedena vodovodní přípojka, kanalizace, příjezdová komunikace. Jelikož bylo učitelům přiděleny byty v nové obecní bytovce, byla také z bytu ředitele udělána učebna a kancelář. Kapacita však stále nestačila, žáci 3. a 4. třídy se stále učili ve staré budově za kostelem. Pavilon školní jídelny byl předán do používání v září 1980 a z uvolněných suterénních prostor zbudována další učebna a cvičná kuchyně.
1.9. 1981 zrušil odbor školství základní školu v Podhradní Lhotě a žáci byli organizačně přeřazeni ke škole v Rajnochovicích. Naposledy docházeli v tomto roce žáci do 9. ročníku, většina odcházela z 8. třídy do středních škol a učilišť. Poprvé bylo otevřeno jedno oddělení školní družiny pro žáky 1.-4.tř.. Toto oddělení bylo spolu s žáky 1. a 2. tř. prozatím umístěno v Podhradní Lhotě.
K 1.9.1982 byl inventář této budovy přestěhován do Rajnochovic a také žáci spolu s družinou přešli do nově zřízených učeben zdejších školy.
1.1.1984 byla pracovníky OSP Kroměříž zahájena přístavba školy a výstavby nového pavilónu v hodnotě 5 miliónů Kč. Tento byl předán 1.9.1986 do provozu.
Dostavbou a předání nové budovy, soustředěním žáků I. stupně a školní družiny do staré budovy a umístěním žáků II. stupně včetně odborných učeben a kabinetů do nového pavilónu se splnily dlouholeté tužby a přání všech bývalých učitelů a ředitelů rajnochovských škol.
Antonín Zapadlo (1863 – 1886)
Jindřich Grünwald (1887 – 1890)
Karel Horák (1890 – 1892)
Čeněk Vojtek (1892 – 1903)
Jan Matura (1903 – 1920)
Karel Bubílek (1920 – 1927)
František Bránecký (1927 – 1930)
Cyril Vinklárek (1930 – 1941)
Metoděj Janský (1941 – 1942)
Josef Rajnoch (1942 – 1945)
Cyril Vinklárek (1945 – 1946)
Jaromír Ticháček (1946 – 1953) – NŠ
Vladimír Malant (1946 – 1969) – ÚMŠ
Antonín Klímek (1969 – 1975)
Václac Adamec (1975 – 1979)
Blažena Drdová (1979 – 1987)
Antonín Kuba (1987 – 1990)
Vladimír Konečný (1990 - současnost)